Souběh dočasné pracovní neschopnosti a výdělku

S následujícím dotazem jste se obrátili na redakci Zory, která nám jej s některými dalšími předala, a Vy se s odpověďmi na ně budete mít možnost seznámit v následujících pokračováních naší rubriky.

Dnes tedy začněme tímto dotazem:

„Může mít člověk, který je v pracovní neschopnosti, nějaký jiný příjem?“

Institut dočasné pracovní neschopnosti je upraven v zákonu o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Prvním ustanovením, které si (pouze zčásti) ocitujeme, je ustanovení § 8 zákona, upravující souběh pojištění (rozumějme pojištění nemocenská) z více zaměstnání:

„Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání...“

Zákon dále upravuje některé výjimky, ale jde o jevy tak řídké, že se jimi nebudeme zabývat a vyjdeme z premisi z tohoto ustanovení plynoucí.

Zatím jsme se věnovali toliko zaměstnancům, tedy osobám vykonávajícím závislou výdělečnou činnost. Podívejme se, jaká premisa platí o osobách samostatně výdělečně činných. Ustanovení § 12 říká toto:

„Pojištění při výkonu několika samostatných výdělečných činností

Jestliže osoba samostatně výdělečně činná vykonává souběžně několik výdělečných činností, je z nich pojištěna jen jednou.“

Z těchto dvou odlišných ustanovení plyne praktická poznámka, že jste-li současně zaměstnáni u několika zaměstnavatelů a onemocníte, musí Vám lékař vystavit dočasnou pracovní neschopnost pro každého zaměstnavatele zvlášť. Pokud podnikáte, ač ve více oborech, stačí vám rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti jediné.

S ohledem na to, že další ustanovení zákona žádná omezení výdělku či pracovní činnosti neobsahují, lze konstatovat následující:

Je možné, aby pojištěnci čerpajícímu nemocenské pojištění z důvodu dočasné pracovní neschopnosti z některého ze svých zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, plynul příjem z jiné činnosti, např. z dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti nebo jiného smluvního závazku, z něhož vyplývá právo na odměnu.

Ale pozor! Je jednoznačné, že při výkonu této jiné činnosti nesmí pojištěnec porušit léčebný režim stanovený lékařem, který pojištěnce uznal dočasně práce neschopným. Porušení léčebného režimu, který je obvykle spojen se stanovením povinnosti zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu, které pojištěnec uvedl, je sankcionováno. Totéž platí o nedodržení rozsahu a doby vycházek, jsou-li povoleny.

Za porušení léčebného režimu hrozí sankce v podobě pokuty, jejíž výše může být až 20 000 Kč, snížení či odejmutí náhrady mzdy, kterou platí zaměstnavatel zaměstnanci po dobu prvních 15 dnů pracovní neschopnosti (resp. od 4. do 15. dne) nebo snížení či nevyplacení nemocenského.

Dočasná pracovní neschopnost může být taktéž z tohoto důvodu ukončena.

Jednání vládního výboru pro zdravotně postižené občany

Bod jednání, k němuž byla naše organizace přizvána, se týkal novely zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (z. č. 231/2001 Sb.).

Tentýž bod byl již navržen k projednání na zasedání, které proběhlo 22. března t.r., ale jeden den před zasedáním byl nakonec bod z programu stažen; důvodem bylo přání pana premiéra Bohuslava Sobotky, aby projednání tohoto bodu byli přítomni nejen iniciátoři novely, tedy organizace hájící zájmy zdravotně postižených, ale také odpůrci některých pasáží, tedy provozovatelé televizního vysílání, sdružení v Asociaci televizních organizací (ATO).

Definitivně byl tedy tento bod zařazen na 2. zasedání Vládního výboru pro zdravotně postižené občany (VVZP) v úterý 14. června 2016.

SONS při projednávání novely zastupovali viceprezident Rudolf Volejník a autor tohoto článku.

Novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání byla zařazena jako první bod celého jednání. Všechny účastníky přivítal premiér Bohuslav Sobotka, který konstatoval, že je VVZP usnášeníschopný. Krátce popsal proces přijímání novely zákona, jejíž návrh byl v době projednávání v legislativní radě vlády. Poté vyzval zástupce navrhovatele, tedy Ministerstvo kultury ČR, jmenovitě náměstkyni ministra kultury JUDr. Kateřinu Kalistovou, aby návrh novely představila.

Paní Kalistová, s níž se naše organizace setkala v roli předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a která patřila k aktivním podporovatelům našeho požadavku na zvukové překládání cizojazyčných vstupů ve zpravodajství ČT, uvedla změny, které jsou součástí navrhované novely. Ještě předtím však poukázala na stanovisko veřejného ochránce práv, který kritizoval nejednoznačnost dosavadní úpravy povinnosti provozovatelů televizního vysílání zpřístupňovat určité procento vysílaných pořadů osobám se sluchovým a zrakovým postižením.

Navržená novela

1. Zpřesňuje způsob, jak se budou započítávat pořady, které mají být zpřístupněny. Z dosud platného znění totiž nebylo jasné, zda se procentní kvóta počítá z počtu jednotlivých pořadů, nebo z jejich časové stopáže. Nyní by měl zákon jednoznačně stanovit, že podstatná bude celková časová stopáž vysílaných pořadů, a to pořadů každého celoplošně šířeného programu.
2. Nemění procentní kvótu pořadů, které by měly být zpřístupněny, pro osoby se zrakovým postižením tedy nadále platí, že provozovatelé televizního vysílání s licencí (tedy soukromé TV) musí zpřístupnit audiopopisem 2 %, veřejnoprávní televize 10 %.
3. Při zpřístupňování pořadů osobám se sluchovým postižením byly v zákonném textu slovem “zejména” upřednostněny skryté titulky před titulky otevřenými.
4. Bylo zpřesněno časové období, za které se bude čas zpřístupněných pořadů sčítat, a to na kalendářní čtvrtletí.
5. Mělo by být možné určité programy, které jsou z převážné části tvořeny pořady, jež vzhledem k jejich povaze nelze nebo není účelné zpřístupňovat, vyjmout z povinnosti zpřístupňování s tím, že takovéto programy (resp. pořady) by nebyly započítávány do celkové stopáže, z níž se vypočítává procentní kvóta.

Reprezentanti osob se zdravotním postižením

Po vystoupení zástupkyně Ministerstva kultury byl ponechán prostor nejdříve pro reprezentanty organizací osob se sluchovým postižením. Za ně postupně promluvil skrze tlumočníka prezident Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP) pan Petr Vysuček a viceprezidentka Šárka Prokopiusová. Ve svých poměrně emotivně laděných vystoupeních zdůraznili, že pro neslyšící a nedoslýchavé je tato novela velmi podstatná, vznesli argumenty pro význam skrytých titulků a požádali, aby ti, kdo budou mít vliv na přijímání této legislativy, brali práva této komunity velmi vážně.

Vystoupení SONS

Viceprezident naší organizace poděkoval za pozvání na jednání VVZP a zdůraznil, že je velmi potěšen, že po několikaleté odmlce mají těžce zrakově postižení občané skrze SONS na tomto gremiu možnost vystoupit. Zároveň vyjádřil naději, že i díky probíhajícím jednáním s Národní radou zdravotně postižených (NRZP) to není opět na dlouhou dobu pro SONS účast poslední.

Dále jsme vyjádřili zásadní podporu projednávanému návrhu novely. Ocenili jsme začlenění zákonné definice audiopopisu v následujícím znění:

Audiopopisem se pro účely tohoto zákona rozumí forma zpřístupňování audiovizuálních pořadů osobám se zrakovým postižením spočívající ve volitelně nastavitelném slovním komentáři obrazové složky pořadu umožňujícím osobám se zrakovým postižením vnímat části pořadu, které nejsou vyjádřeny zvukem nebo jsou zvukem obtížně rozpoznatelné.

Uvedli jsme, že současné znění dává i určitý prostor pro jednání o tom, zda může mít nějaký význam zpřístupňování formou audiopopisu např. u zpravodajských pořadů. Zároveň jsme poukázali na problém, který vnímáme jako velmi palčivý, ač s projednávanou novelou přímo nesouvisí, tedy nepřekládání cizojazyčných zpravodajských vstupů zvukem.

Stanovisko provozovatelů televizního vysílání

Za provozovatele vyjádřili svůj postoj jak představitel ATO, tak zástupci jednotlivých televizí (Prima, Nova, ČT). Shodli se na odmítavém stanovisku vůči této novele a na tom, že dochází k navyšování jejich povinností bez toho, aby jim byly hrazeny prostředky, které je budou zpřesnění zákona stát. Zástupkyně TV Nova zdůraznila, že usilovali o dohodu, aby nebylo nutné dodržovat stanovené procentní kvóty na každém programu, že by uvítali, kdyby bylo možné některé programy (např. s nižší diváckou sledovaností, vysílající třeba starší filmy) z této povinnosti vyjmout. Zástupci organizací zdravotně postižených však namítali, že není možné za jejich členy rozhodovat o tom, které programy mají být upřednostňovány.

Závěr jednání

Na závěr vystoupil za NRZP Václav Krása, který deklaroval jednoznačnou podporu novele. Poté bylo Vládním výborem pro občany se zdravotním postižením jednomyslně přijato usnesení, které podporuje návrh novely ve znění předloženém Ministerstvem kultury ČR.

Za Sociálně právní poradnu SONS
Luboš Zajíc