Plány Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v oblasti průkazu osoby se zdravotním postižením a posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči

V pátek 11. dubna t.r. se uskutečnila schůzka, kterou svolalo MPSV a na niž pozvalo představitele zainteresovaných subjektů. Jednání předsedala náměstkyně pro sociální a rodinnou politiku Mgr. Zuzana Jentschke Stőcklová, přítomna byla i paní ministryně Mgr. Michaela Marksová.

Ústy nejvyšších představitelů MPSV a odboru posudkové služby byly se zástupci klíčových organizací hájících zájmy osob se zdravotním postižením, registrovaných poskytovatelů sociálních i pečovatelských služeb diskutovány resortní záměry s provedením  

1. výměny průkazů mimořádných výhod za průkaz osoby se zdravotním postižením a
2. změny v posuzování stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby pro účely příspěvku na péči.

Ad 1.
Ohledně výměny průkazů se MPSV rozhodlo pro držitele starších průkazů co nejvstřícnější a pro posudkovou službu ekonomicky co nejméně náročnou cestu. U všech osob by mělo dojít k automatické výměně starších průkazů za nové, se stejným stupněm a se stejným datem platnosti, jaké bylo uvedeno na průkazech starších. K výměně by mělo dojít bez zahájení správního řízení, tudíž i bez přeposuzování nároku. Úřad práce si je zcela jist, že je schopen výměnu automaticky provést u všech osob, které jsou zároveň příjemci příspěvku na mobilitu, u ostatních osob bude vzhledem k údajné nejistotě schopnosti tyto osoby vyhledat vhodné, aby se tito držitelé v případě neoslovení sami o výměnu přihlásili. Co se piktogramů týče, zde bude nutné podat „osvědčení“, že osoba má na piktogram nárok; k tomuto osvědčení postačí fakt, že jej dosavadní průkaz obsahoval. V případech, kde by tomu tak nebylo, by bylo nutné nárok na piktogram osvědčit jiným způsobem, pravděpodobně tedy novým posouzením zdravotního stavu.

MPSV deklarovalo, že byl-li někomu ať už na průkazu či v posudku lékařské posudkové služby přiznán nárok na průkaz trvale, tedy bez omezení platnosti, mělo by to být respektováno. Tuto platnost nároku je ovšem třeba oddělit od platnosti průkazu, tedy data uvedeného toliko na samotné kartičce, zde bude ponechána maximální desetiletá, resp. pětiletá platnost. Toto omezení MPSV omezuje nutností výměny všech karet z důvodu opotřebení, atp.

K prosazení tohoto záměru bude ovšem třeba upravit znění současného zákona, což má MPSV v úmyslu provést cestou poslaneckého návrhu.

Ad 2.
Ministerstvo vnímá některé systémové problémy související se způsobem hodnocení stupně závislosti pro účely příspěvku na péči, a proto se rozhodlo usilovat o následující změny:

1. měla by být významně posílena role sociálního šetření oproti posudku vydávanému lékařskou posudkovou službou okresní správy sociálního zabezpečení;
2. pro účely kvalitního provedení sociálního šetření by měl vzniknout pro každý posuzovaný případ jakýsi vícečlenný hodnotící tým, v němž by měl kromě vedoucí úlohy sociálně-zdravotního pracovníka, mít místo též ošetřující lékař posuzované osoby;
3. mělo by dojít k navýšení počtu a rozšíření okruhu vzdělání současných sociálních pracovníků tak, aby se z nich stali „sociálně-zdravotní pracovníci“;
4. v nejbližší době MPSV neuvažuje o zásadní změně základních životních potřeb uvedených v zákonu, nicméně je nakloněno změnám prováděcí vyhlášky, v níž jsou jednotlivé základní životní potřeby rozpracovány. Za tímto účelem budou vytvořeny pracovní skupiny, do kterých by měly být organizace hájící zájmy osob se zdravotním postižením v blízké době přizvány.

K představenému záměru proběhla diskuse, během které zaznívaly vesměs hlasy vítající posílení významu sociálního šetření, coby přiblížení rozhodování žadateli. Vzhledem k tomu, že z přednesených tezí nevyplývalo, kdo je přesně míněn „ošetřujícím lékařem“, vznesl prezident SONS Mgr. Václav Polášek oprávněnou pochybnost, zda praktičtí lékaři mohou být dostatečně erudovanými v problematice zrakového postižení. Odpovědí bylo konstatování, že „ošetřujícím lékařem“ je míněn lékař specialista; jak tomu však bude v případě kombinace několika zdravotních postižení u jednoho žadatele, jsme se z odpovědi nedověděli. JUDr. Pavel Ptáčník zdůraznil skutečnost, že v krátké době (od vzniku zákona o sociálních službách) se jedná již o třetí koncepci posuzování a že s ohledem na princip právní jistoty uživatelů doporučuje její velmi pečlivé uvážení před pokusy o zavedení do praxe. Mgr. Václav Krása konstatoval, že NRZP by i nadále v krátkodobém horizontu uvítala změnu nejen prováděcí vyhlášky, ale i zákonného zakotvení základních životních potřeb. Koncepce byla vřele vítána zástupcem poskytovatelů sociálních služeb, který zároveň zdůrazňoval potřebu zvýšení kontroly využívání příspěvku na péči.

V závěru představitelé MPSV konstatovali, že vítají dosažení plného konsensu v prvním projednávaném bodu, v druhém bodu vnímají podporu v posilování role sociálního šetření; k dalším otázkám by se měly vyjádřit plánované nově ustanovené pracovní skupiny.

Fotografie a podpis nevidomého při vydávání občanského průkazu

Dotaz: „Chci požádat o vydání nového občanského průkazu. Jsem úplně nevidomý a vzhledem k poškození očí bych byl rád, aby na průkazu byla fotografie, na níž budu mít tmavé brýle, je to možné?“

Problematika fotografie a podpisů potřebných pro vydání občanského průkazu je řešena v zákonu o občanských průkazech (z. č. 328/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Věc je poněkud komplikována tím, že v současné době existují tři typy občanských průkazů, jak je upraveno v § 2 odst. 2 zákona:

1. občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem,
2. občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, nebo
3. občanský průkaz bez strojově čitelných údajů.

V praxi bude většina žadatelů požadovat vydání občanského průkazu pod písmeny a) nebo b), protože občanský průkaz bez strojově čitelných údajů má platnost omezenou pouze na nejdéle 6 měsíců, v některých případech dokonce pouze na 1 měsíc. Jde o občanský průkaz „pro výjimečné situace“, např. při živelných katastrofách, apod.

Pravidla pro zobrazení na fotografii jsou však v zákonu jednoznačně upravena právě pro občanský průkaz pod písmenem c), proto si nejdříve ocitujme § 4 odst. 3:

"(3) Požádat o vydání občanského průkazu uvedeného v § 2 odst. 2 písm. c) může občan u obecního úřadu obce s rozšířenou působností příslušného podle odstavce 1. K tiskopisu žádosti zpracované obecním úřadem obce s rozšířenou působností občan předkládá 2 fotografie o rozměru 35 mm x 45 mm, odpovídající současné podobě občana, zobrazující občana v předním čelním pohledu, v občanském oděvu, bez pokrývky hlavy, bez brýlí s tmavými skly, s výjimkou nevidomých, s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm (dále jen „fotografie“), které splňují požadavky na technické provedení, stanovené prováděcím právním předpisem. K žádosti lze v odůvodněném případě z náboženských nebo zdravotních důvodů předložit fotografii s pokrývkou hlavy, která nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci občana. Žádost musí být podepsána občanem, jemuž má být občanský průkaz vydán."

Z tohoto ustanovení tedy jednoznačně vyplývá, že nevidomí občané mohou být foceni v brýlích s tmavými skly.

Pravidla pro vydání občanského průkazu pod písmeny a) a b) (tedy průkazu se strojově čitelným kódem) upravuje ustanovení § 4 odst. 2 poněkud zdlouhavě, ale i přesto si je ocitujme téměř celé:

"Požádat o vydání občanského průkazu uvedeného v § 2 odst. 2 písm. a) a b) může občan u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností, u kterého byla žádost o vydání občanského průkazu podána, vyřizuje žádost s využitím údajů vedených v registru obyvatel, v evidenci obyvatel, v evidenci občanských průkazů, popřípadě v agendovém informačním systému evidence cestovních dokladů (dále jen „evidence cestovních dokladů“). Při vyřizování žádosti se současně pořídí digitalizovaná podoba občana; součástí zpracování žádosti je vlastnoruční podpis občana určený k jeho dalšímu digitálnímu zpracování. Pro tyto účely lze použít digitální fotografii pořízenou fotografem, která byla bezodkladně po jejím pořízení zaslána prostřednictvím datové schránky Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“). Současně s digitální fotografií se zasílá jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození občana, včetně údajů o obecním úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého občan požádá o vydání občanského průkazu. Ministerstvo předá digitální fotografii spolu s údaji podle věty páté, příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Pokud občan nepožádá o vydání občanského průkazu do 60 kalendářních dnů od jejího doručení, bude tato digitální fotografie zlikvidována.“

A teď konečně přichází pasáž zaručující, že i při pořízení digitální podoby občana může být nevidomý zachycen s tmavými brýlemi na očích:

„Při pořízení podoby občana obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo fotografem platí obdobně požadavky stanovené pro zobrazení občana na fotografii.“

Ještě přidejme dobrou zprávu pro ty, kdo např. musí brzy po žádosti o občanský průkaz žádat i o vydání pasu.

Digitální podoba občana ani digitální podpis se nepořizuje, pokud od vydání předchozího dokladu, pro jehož účel byly pořízeny, neuplynula doba delší než 1 rok, nedošlo k podstatné změně podoby a občan o takový postup požádá.

Dotaz: Jsem nevidomý a mám omezenou motoriku obou paží, tudíž mám velké problémy s vlastnoručním podpisem. Jaký vliv má toto omezení při žádosti o vydání občanského průkazu?“

Podpis žádosti o občanský průkaz je upraven v ustanovení § 4a odst. 3, a to tímto způsobem:

"Podpisem občana se pro účely vydání občanského průkazu rozumí vlastní rukou občana provedené písemné vyjádření jeho jména i příjmení, popřípadě pouze příjmení. Podpis se nevyžaduje, pokud občanovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka; tato skutečnost se uvede na žádosti."

Podpis se vyžaduje i při převzetí občanského průkazu, konkrétně podle
ustanovení § 8 odst. 1:

"Občan je povinen převzít občanský průkaz osobně. Po prokázání totožnosti zkontroluje správnost osobních údajů uvedených v občanském průkazu, ověří funkčnost a kapacitu kontaktního elektronického čipu, pokud jej občanský průkaz obsahuje, zvolí bezpečnostní osobní kód a potvrdí svým podpisem na žádosti převzetí občanského průkazu. Podpis se nevyžaduje, pokud občanovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka; tato skutečnost se uvede v žádosti o vydání občanského průkazu."

Občanovi, který není schopen některé úkony spojené s vydáním občanského průkazu provést samostatně, může při celé proceduře významně pomoci podpůrce na základě smlouvy o nápomoci nebo člen domácnosti, jejichž oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem. Jedná se o instituty upravené novým občanským zákoníkem, o kterých jsem referoval v článku rubriky z naší poradny, a to č. 1/2014.

Na závěr dodávám, že občanský průkaz se strojově čitelnými údaji je vydáván s platností na pět let pro občany mladší 15 let, na deset let pro občany starší.

Luboš Zajíc