Datle
Pondělí, 09 Leden 2012 08:40 | 
Bývají nazývány ovocem rajských zahrad. A skutečně. Při pohledu na datlovou palmu se nám vybaví vůně dálek, moře a rozpálený písek, prostě opravdový ráj. Přesto si na datlích pochutnáváme zejména v zimním čase, datle se totiž sklízejí podle druhu od srpna do prosince.
Stejně jako fíky mají i datle svůj původ v Přední Asii v Mezopotámské nížině. A stejně jako o fících se i o datlích píše v Bibli a Koránu jako o pokrmu moudrých a svatých. Historie datlí však sahá ještě dál. Pěstují se již přes 5 tisíc let. Jsou známé jako zásobárna energie, proto byly odnepaměti hlavní potravinou pro beduíny a pouštní karavany. Zároveň byly ceněny pro své afrodiziakální účinky. Muslimové dokonce datlovou palmu považují za strom života.
Datle rozšířili hlavně Féničané, dnes se pěstují také v Americe, Číně, Indii a Austrálii.
Dnešními největšími producenty jsou Maroko, Egypt, Irák, Španělsko ale i Indie a Kalifornie. Zejména v arabské kuchyni jsou denní součástí všemožných pokrmů a zároveň i zajímavým vývozním artiklem. Nejčastěji se pečou na másle nebo slisují do bochníku zvaného adšu.
Palmy datlové (Phoenix dactylfera) dorůstají do výšky až 30 metrů. Daří se jim při vysokých teplotách a zároveň potřebují dostatečnou závlahu. Ideální podmínky jim tedy nabízejí pouštní oázy. Datlovník je rostlinou dvoudomou, proto se musí vysazovat samčí a samičí stromy, přičemž pyl z jednoho samčího stromu stačí na opylení 25 samičích. Plody o velikosti 5 -7 cm obsahují jedno velké semeno. Dozrávají v plodenstvích čítajících až 100 kusů bobulí. Jednotlivé kultivary se liší jak obsahem cukrů, tak konzistencí (dužnina šťavnatá až suchá) i barvou. Čerstvé datle mohou být oranžové, hnědé i černé, dužnina je bělavá. Každoročně lze z jedné palmy sklidit několik desítek kilogramů datlí. Kromě plodů se průmyslově využívají také všechny ostatní součásti stromu. V českých obchodech většinou narazíme na sušené datle, které můžeme v suchém prostředí skladovat dlouhé měsíce. V uzavřené vzduchotěsné nádobě vydrží kvalitní datle až rok. Čerstvým datlím svědčí nejlépe chladné prostředí, v němž vydrží několik týdnů.
Datle v čerstvém stavu obsahují asi 30% vody a 50% cukrů. Sušené bobule mají méně než 10 % vody a poměr cukru přesahuje 60%. Jsou i zdrojem bílkovin, vitamínu B5, železa, draslíku, vápníku a dalších látek. Sušené datle jsou navíc koncentrovaným zdrojem niacinu, mědi, hořčíku a železa než čerstvé datle. Energetická hodnota téměř 300 kcal ve 100 g sušených plodů napovídá, že bychom je měli mlsat jen výjimečně. Jsou však zdravější a vhodnější než klasické bonbony pro děti. Právě díky své vysoké energetické hodnotě jsou datle v arabských zemích a Africe využívány jako hlavní složka potravy.
Málokdo z nás ochutnal datle čerstvé, ale sušené jsou u nás populární a to nejenom na Vánoce. Z datlí se připravuje ovocný chléb, datlový med, zpracovává se také dřevo a listy.
K čemu nám jsou datle dobré, kromě toho, že jsou dobré? Sušené datle jsou obzvlášť bohaté na draslík a vitaminy B1 a A (vitamin C téměř chybí) Sušené datle představují koncentrovanější zdroj niacinu, mědi, železa a hořčíku než datle čerstvé (100 g sušených datlí přispívá k výživě asi 1/8 doporučované denní dávky všech těchto látek), čerstvé datle jsou lepším zdrojem vitamínu C (100 g čerstvých představuje téměř 1/3 doporučované denní dávky); čerstvé i sušené datle jsou výživné enormním obsahem cukru (25 – 55 %, 100 g čerstvých datlí obsahuje 107 kcal, sušených 277 kcal), rychle dodávají energii; užitečný zdroj rozpustné vlákniny, působí jako slabé projímadlo.
Účinky datlí na organismus:
dodávají energii a duševní svěžest
pomáhají při nespavosti
snižují krevní tlak
množství vápníku prospívá kostem a zubům
prospívají i zdravé kůži a vlasům
povzbuzují při poklesu výkonu a únavě
Datle jsou ideální jako svačinka pro duševně pracující a studenty. Můžeme je konzumovat samostatně, nebo spolu s tvarohem či jogurtem. Pár datlí před spánkem podpoří dobré usínání, datle jsou totiž považovány za účinný přírodní uspávací prostředek, protože ve velkém množství obsahují tryptofan, který se v těle přeměňuje na spánkový hormon melatonin.
Stejně jako fíky mají i datle svůj původ v Přední Asii v Mezopotámské nížině. A stejně jako o fících se i o datlích píše v Bibli a Koránu jako o pokrmu moudrých a svatých. Historie datlí však sahá ještě dál. Pěstují se již přes 5 tisíc let. Jsou známé jako zásobárna energie, proto byly odnepaměti hlavní potravinou pro beduíny a pouštní karavany. Zároveň byly ceněny pro své afrodiziakální účinky. Muslimové dokonce datlovou palmu považují za strom života.
Datle rozšířili hlavně Féničané, dnes se pěstují také v Americe, Číně, Indii a Austrálii.
Dnešními největšími producenty jsou Maroko, Egypt, Irák, Španělsko ale i Indie a Kalifornie. Zejména v arabské kuchyni jsou denní součástí všemožných pokrmů a zároveň i zajímavým vývozním artiklem. Nejčastěji se pečou na másle nebo slisují do bochníku zvaného adšu.
Palmy datlové (Phoenix dactylfera) dorůstají do výšky až 30 metrů. Daří se jim při vysokých teplotách a zároveň potřebují dostatečnou závlahu. Ideální podmínky jim tedy nabízejí pouštní oázy. Datlovník je rostlinou dvoudomou, proto se musí vysazovat samčí a samičí stromy, přičemž pyl z jednoho samčího stromu stačí na opylení 25 samičích. Plody o velikosti 5 -7 cm obsahují jedno velké semeno. Dozrávají v plodenstvích čítajících až 100 kusů bobulí. Jednotlivé kultivary se liší jak obsahem cukrů, tak konzistencí (dužnina šťavnatá až suchá) i barvou. Čerstvé datle mohou být oranžové, hnědé i černé, dužnina je bělavá. Každoročně lze z jedné palmy sklidit několik desítek kilogramů datlí. Kromě plodů se průmyslově využívají také všechny ostatní součásti stromu. V českých obchodech většinou narazíme na sušené datle, které můžeme v suchém prostředí skladovat dlouhé měsíce. V uzavřené vzduchotěsné nádobě vydrží kvalitní datle až rok. Čerstvým datlím svědčí nejlépe chladné prostředí, v němž vydrží několik týdnů.
Datle v čerstvém stavu obsahují asi 30% vody a 50% cukrů. Sušené bobule mají méně než 10 % vody a poměr cukru přesahuje 60%. Jsou i zdrojem bílkovin, vitamínu B5, železa, draslíku, vápníku a dalších látek. Sušené datle jsou navíc koncentrovaným zdrojem niacinu, mědi, hořčíku a železa než čerstvé datle. Energetická hodnota téměř 300 kcal ve 100 g sušených plodů napovídá, že bychom je měli mlsat jen výjimečně. Jsou však zdravější a vhodnější než klasické bonbony pro děti. Právě díky své vysoké energetické hodnotě jsou datle v arabských zemích a Africe využívány jako hlavní složka potravy.
Málokdo z nás ochutnal datle čerstvé, ale sušené jsou u nás populární a to nejenom na Vánoce. Z datlí se připravuje ovocný chléb, datlový med, zpracovává se také dřevo a listy.
K čemu nám jsou datle dobré, kromě toho, že jsou dobré? Sušené datle jsou obzvlášť bohaté na draslík a vitaminy B1 a A (vitamin C téměř chybí) Sušené datle představují koncentrovanější zdroj niacinu, mědi, železa a hořčíku než datle čerstvé (100 g sušených datlí přispívá k výživě asi 1/8 doporučované denní dávky všech těchto látek), čerstvé datle jsou lepším zdrojem vitamínu C (100 g čerstvých představuje téměř 1/3 doporučované denní dávky); čerstvé i sušené datle jsou výživné enormním obsahem cukru (25 – 55 %, 100 g čerstvých datlí obsahuje 107 kcal, sušených 277 kcal), rychle dodávají energii; užitečný zdroj rozpustné vlákniny, působí jako slabé projímadlo.
Účinky datlí na organismus:
dodávají energii a duševní svěžest
pomáhají při nespavosti
snižují krevní tlak
množství vápníku prospívá kostem a zubům
prospívají i zdravé kůži a vlasům
povzbuzují při poklesu výkonu a únavě
Datle jsou ideální jako svačinka pro duševně pracující a studenty. Můžeme je konzumovat samostatně, nebo spolu s tvarohem či jogurtem. Pár datlí před spánkem podpoří dobré usínání, datle jsou totiž považovány za účinný přírodní uspávací prostředek, protože ve velkém množství obsahují tryptofan, který se v těle přeměňuje na spánkový hormon melatonin.