Červená řepa
Čtvrtek, 12 Květen 2011 10:04 | 
Červená řepa je známá jako prostředek k posílení imunitního systému a možná i bohatá zásobárna přírodních látek bránících vzniku rakoviny.
Řepa obsahuje 90 % vody. Jediná porce (200 g) pokryje denní dávku manganu, dále obsahuje 40 mg selenu, značné množství mědi, draslíku, železa, hořčíku, chrómu a zinku, 130 % denní dávky kyseliny listové, 16,8g uhlohydrátů, což je nejvyšší množství ze všech zelenin. Díky své dobré skladovatelnosti je řepa vynikající zimní zeleninou. Řepa je totiž nejen zdravá, ale i velmi voňavá, chutná a barevně atraktivní.
Řepa není vhodná pro lidi s močovými kameny a pro diabetiky. Obsahuje totiž poměrně mnoho sacharózy.
Vliv na organismus:
- podporuje růst buněk- odstraňuje z těla jedovaté látky- vytváří vazivové tkáně- zesiluje stěny cév- odstraňuje zácpu- zlepšuje využití bílkovin- zajišťuje duševní pohodu- zpevňuje pokožku- aktivuje tvorbu červených krvinek. Červená řepa poskytuje tělu křemík, který posiluje kůži, kosti, cévy a zbavuje mozek jedovatých kovů, například hliníků. Je to výborný zdroj kyseliny listové, draslíku, obsahuje vitamin C. Listy této rostliny jsou jedlé a obsahují beta-karoten, vápník a železo. Upravují se stejně jako špenát. Ve starověkých civilizacích se běžně jedly jenom listy, kořen řepy se užíval výhradně k léčebným účelům.
Dnes se jí obvykle jenom kořen, a to syrový, vařený, nakládaný v octovém nálevu nebo konzervovaný. Řepa má ze všech druhů zeleniny snad nejvyšší obsah cukru. Ve stogramové porci je ho asi lžička. Druhově je červená řepa příbuzná s řepou cukrovou, kterou se původně krmil dobytek, ale dnes se pěstuje kvůli sacharóze. Je zvláštní, že i naložená řepa si zachovává chuť a konzistenci, nálev jí jen dodává na pikantnosti. Konzervování ovšem snižuje obsah veškerých živin, jak vitamínů, tak i minerálních látek.
Z hlediska výživy je čerstvě uvařená řepa stejně dobrým, ne-li lepším zdrojem živin než syrová. Obsahuje dokonce vyšší hladinu minerálních látek, zejména draslíku, který upravuje srdeční činnost, udržuje normální krevní tlak a napomáhá správné činnosti nervové soustavy. Zachovává se i většina vitamínů včetně vitaminu C a dochází pouze k úbytku kyseliny listové.
Někdo si syrovou řepu strouhá do salátu, ale většina lidí dává přednost vařené. Při vaření z řepy vytéká šťáva obsahující výrazně červené barvivo betanin a zanechává na nádobí skvrny. Tomu předejdeme, budeme-li řepu vařit neoloupanou. Po konzumaci červené řepy se i moč zbarví dorůžova.
Čerstvá šťáva ze syrové řepy je tak nabitá vitamíny a minerály, že jako posilující nápoj pro rekonvalescenty téměř nemá soupeře. Komu vadí její chuť, může ji zkusit smíchat se šťávou z mrkve nebo jablek.
Červená řepa byla známa již ve starověku. Pochází ze středomoří a v současné době se nejvíce pěstuje ve východní Evropě a USA. Existuje řada kulturních odrůd, které se liší barevným odstínem i tvarem.
Řepa obsahuje mnoho pektinu, který podporuje vylučování cholesterolu, olova a radioaktivních látek z organismu. Má poměrně vysoký obsah bílkovin s cennými aminokyselinami, které jsou prospěšné pro metabolismus mozku - betain, betanidin, cholin, bioflavonoidy, mají velký význam v boji proti rakovině a přispívají ke zlepšení celkového stavu cévního systému.
Betain působí protiskleroticky. Obsahuje barviva působící proti vysokému tlaku a příznivě ovlivňují pevnost kapilár. Díky vysokému obsahu draslíku a hořčíku je vhodná při nemocech srdce a krevního oběhu. Ze známých druhů zelenin má nejvyšší obsah železa a mědi, je tedy velmi prospěšná pro krvetvorbu. Má vysoký obsah zinku, jódu a manganu, najdeme v ní i fluor, kobalt, lithium a vanad. Díky tomuto komplexu podporuje tvorbu inzulínu a podporuje zrakovou ostrost. Díky obsahu vlákniny podporuje činnost střev. Celkově posiluje náš metabolismus. Řepa obsahuje poměrně malé množství vitamínu C, málo karotenu a vitamínů B1 a B2.
Aby tělo co nejlépe využilo kyselinu obsaženou v řepě, je například zdroji jsou maso, mléko, sýry, ryby, vejce. Nejvíce kobalaminu však obsahují mořské produkty, např. škeble nebo ústřice, z ryb pak losos a tuňák. /Je rozpustný ve vodě. Doporučená denní dávka vitamínu B12 je 0,003 mg. /
Šťáva je také výborný prostředek proti chřipce a horečnatým onemocněním.
Řepa obsahuje 90 % vody. Jediná porce (200 g) pokryje denní dávku manganu, dále obsahuje 40 mg selenu, značné množství mědi, draslíku, železa, hořčíku, chrómu a zinku, 130 % denní dávky kyseliny listové, 16,8g uhlohydrátů, což je nejvyšší množství ze všech zelenin. Díky své dobré skladovatelnosti je řepa vynikající zimní zeleninou. Řepa je totiž nejen zdravá, ale i velmi voňavá, chutná a barevně atraktivní.
Řepa není vhodná pro lidi s močovými kameny a pro diabetiky. Obsahuje totiž poměrně mnoho sacharózy.
Vliv na organismus:
- podporuje růst buněk- odstraňuje z těla jedovaté látky- vytváří vazivové tkáně- zesiluje stěny cév- odstraňuje zácpu- zlepšuje využití bílkovin- zajišťuje duševní pohodu- zpevňuje pokožku- aktivuje tvorbu červených krvinek. Červená řepa poskytuje tělu křemík, který posiluje kůži, kosti, cévy a zbavuje mozek jedovatých kovů, například hliníků. Je to výborný zdroj kyseliny listové, draslíku, obsahuje vitamin C. Listy této rostliny jsou jedlé a obsahují beta-karoten, vápník a železo. Upravují se stejně jako špenát. Ve starověkých civilizacích se běžně jedly jenom listy, kořen řepy se užíval výhradně k léčebným účelům.
Dnes se jí obvykle jenom kořen, a to syrový, vařený, nakládaný v octovém nálevu nebo konzervovaný. Řepa má ze všech druhů zeleniny snad nejvyšší obsah cukru. Ve stogramové porci je ho asi lžička. Druhově je červená řepa příbuzná s řepou cukrovou, kterou se původně krmil dobytek, ale dnes se pěstuje kvůli sacharóze. Je zvláštní, že i naložená řepa si zachovává chuť a konzistenci, nálev jí jen dodává na pikantnosti. Konzervování ovšem snižuje obsah veškerých živin, jak vitamínů, tak i minerálních látek.
Z hlediska výživy je čerstvě uvařená řepa stejně dobrým, ne-li lepším zdrojem živin než syrová. Obsahuje dokonce vyšší hladinu minerálních látek, zejména draslíku, který upravuje srdeční činnost, udržuje normální krevní tlak a napomáhá správné činnosti nervové soustavy. Zachovává se i většina vitamínů včetně vitaminu C a dochází pouze k úbytku kyseliny listové.
Někdo si syrovou řepu strouhá do salátu, ale většina lidí dává přednost vařené. Při vaření z řepy vytéká šťáva obsahující výrazně červené barvivo betanin a zanechává na nádobí skvrny. Tomu předejdeme, budeme-li řepu vařit neoloupanou. Po konzumaci červené řepy se i moč zbarví dorůžova.
Čerstvá šťáva ze syrové řepy je tak nabitá vitamíny a minerály, že jako posilující nápoj pro rekonvalescenty téměř nemá soupeře. Komu vadí její chuť, může ji zkusit smíchat se šťávou z mrkve nebo jablek.
Červená řepa byla známa již ve starověku. Pochází ze středomoří a v současné době se nejvíce pěstuje ve východní Evropě a USA. Existuje řada kulturních odrůd, které se liší barevným odstínem i tvarem.
Řepa obsahuje mnoho pektinu, který podporuje vylučování cholesterolu, olova a radioaktivních látek z organismu. Má poměrně vysoký obsah bílkovin s cennými aminokyselinami, které jsou prospěšné pro metabolismus mozku - betain, betanidin, cholin, bioflavonoidy, mají velký význam v boji proti rakovině a přispívají ke zlepšení celkového stavu cévního systému.
Betain působí protiskleroticky. Obsahuje barviva působící proti vysokému tlaku a příznivě ovlivňují pevnost kapilár. Díky vysokému obsahu draslíku a hořčíku je vhodná při nemocech srdce a krevního oběhu. Ze známých druhů zelenin má nejvyšší obsah železa a mědi, je tedy velmi prospěšná pro krvetvorbu. Má vysoký obsah zinku, jódu a manganu, najdeme v ní i fluor, kobalt, lithium a vanad. Díky tomuto komplexu podporuje tvorbu inzulínu a podporuje zrakovou ostrost. Díky obsahu vlákniny podporuje činnost střev. Celkově posiluje náš metabolismus. Řepa obsahuje poměrně malé množství vitamínu C, málo karotenu a vitamínů B1 a B2.
Aby tělo co nejlépe využilo kyselinu obsaženou v řepě, je například zdroji jsou maso, mléko, sýry, ryby, vejce. Nejvíce kobalaminu však obsahují mořské produkty, např. škeble nebo ústřice, z ryb pak losos a tuňák. /Je rozpustný ve vodě. Doporučená denní dávka vitamínu B12 je 0,003 mg. /
Šťáva je také výborný prostředek proti chřipce a horečnatým onemocněním.