Syndrom karpálního tunelu vzniká při stereotypní zátěži ruky a zápěstí a zátěž přitom nemusí být fyzicky náročná. „Zjednodušeně řečeno stlačování nervu v kanálu postihuje jeho drobné cévy, tím dochází ke špatnému prokrvení s následným poškozením jeho funkce. Kromě stlačování zhoršuje prokrvení nervu například cukrovka, revmatické onemocnění, metabolické změny nebo hormonální změny v období menopauzy u žen. Stlačování může vzniknout i po úrazu zápěstí, zánětu šlach a vazů v oblasti zápěstí,“ vysvětlil primář neurochirurgického oddělení zlínské Krajské nemocnice T. Bati MUDr. Michal Filip.

Onemocnění se projevuje častěji u žen než u mužů. „U námi operovaných je to poměr 4:1. Největší procento výskytu je kolem 50. roku věku. Syndromem trpí hlavně ženy píšící na počítači, kdy je často chronicky přetíženo zápěstí při nevhodném uzpůsobení klávesnice, hodně postihuje šičky a švadleny. Často se projevuje u profesionálních řidičů, cyklistů, řezníků nebo pracujících s ručními vibračními nástroji, například se sbíječkou,“ řekl primář.

Příznaky jsou mravenčení, brnění, pálení, trnutí, oslabená citlivost a bolesti prstů rukou. Nejčastěji jsou to palec, ukazovák a prostředník.

„Pacient potíže často popisuje jako klidové noční bolesti a brnění do I. – III., někdy I. – IV. prstu, které ho budí ze spaní a v menší míře ho obtěžují i přes den. Potíže jsou často doprovázeny nešikovností ruky. Ve dne se zhoršují zejména při činnostech, kdy dochází ke zvýšení tlaku v karpálním tunelu. Typicky sem patří jízda na kole nebo v autě, telefonování a psaní na počítači,“ řekl primář.

Úlevu od obtíží pacienti pociťují při rozcvičení, masáži prstů a dlaní, protřepání rukou, nebo když dají ruce do vertikální polohy.

„Postupně se však potíže zhoršují. Mravenčení či bolestivost mohou vyzařovat až do paže a ramene a neobratnost či porucha hybnosti postupně pacienta omezuje v běžných činnostech jako např. zapínání knoflíků. Známkou těžšího postižení je úbytek svaloviny dlaňového masivu palce,“ popsal problémy primář.

Syndrom karpálního tunelu lze léčit konzervativně, například obstřiky, používáním ortéz, vodoléčbou. Když to nepomůže, stejně jako u těžkých forem syndromu karpálního tunelu, je třeba přistoupit k operačnímu řešení. O načasování a typu operace rozhodne neurochirurg dle aktuálního stavu nemocného.