Důležité je zůstat i ve vysokém věku aktivní a zařazení do společnosti. (Ordinace.cz)

S táří, ztráta soběstačnosti, bolesti, nemoci, tak si mladí lidé představují vyšší věk. Nemusí to tak být, na hradech a zámcích vídáme čiperné důchodce, kteří svůj volný čas tráví aktivně. Mnozí však museli nejprve vyřešit problém samovolného úniku moči.

Stárnutí je nezadržitelný biologický proces, který čeká každého z nás. Hlavními příznaky fyziologického stárnutí jsou různé zdravotní komplikace vyjádřené slábnoucími funkcemi organismu, což se týká i inkontinence.

Ve chvíli, kdy se člověk už nedokáže sám postarat o své zdraví, přichází na řadu domácí či institucionální péče, často podpořená vhodnými zdravotními pomůckami.

Více než polovinu osob v pozdním věku trápí inkontinence, neboli samovolný únik moči. A tomuto tématu se budeme věnovat s primářem doc. MUDr. Romanem Zachovalem, PhD..

Trpí únikem moči pouze starší osoby, nebo se tento problém týká i jiných věkových skupin?

Inkontinence se týká všech věkových skupin, bohužel se nevyhýbá ani mladším ročníkům a postihuje dokonce i děti. Únik moči častěji postihuje ženy, ale ve stáří dochází k vyrovnání výskytu inkontinence mezi oběma pohlavími. Po 80. roce věku je poměr postižení mužů a žen prakticky vyrovnaný.

V případě těžké inkontinence jsou osoby často odkázané na pomoc druhých a pro některé lidi to může představovat značnou psychickou zátěž?

Ano, v tomto případě se jedná také o velmi významnou sociální a společenskou zátěž pro pacienta, jeho rodinu i ošetřující zdravotní personál. Pacient, který trpí těžkým únikem moči a je odkázaný na pomoc druhých, se často straní společnosti, není v kontaktu s okolím a odmítá se o problému bavit.

Jak je to s domácím prostředím, lze se starat o osobu s inkontinencí v domácím prostředí?

Ano, samozřejmě. Z praktického hlediska je dobré zamyslet se nad uspořádáním domácího prostředí. To dokáže život s inkontinencí podstatně usnadnit, a to nejenom pro nemocného, ale i pro jeho okolí. Na prvním místě se jedná o uspořádání místnosti, ve které se pacient zdržuje nejčastěji. Místnost by měla být snadno přístupná, prostorná, světlá, lehce větratelná a v blízkosti toalet. V případě imobilního pacienta je důležitý co nejjednodušší přístup k jeho lůžku. Ideální je vyšší polohovací lůžko. Vhodná je také minimalizace nábytku pro eliminaci případného úrazu (zrcadla, skleněné vitríny, ostré hrany nábytku, kabely od spotřebičů, apod.). Pokud je to nutné, mělo by se přistoupit i k drobným stavebním úpravám jako je odstranění prahů mezi místnostmi, případně i dveří, rozšíření průchodů, použití protiskluzové dlažby, instalace podpůrných madel a úchytů.

Na toaletě bychom měli zkontrolovat výšku toalety, opět dostatečný počet úchytů, bezproblémově dosažitelné umístění toaletního papíru, protiskluzovou dlažbu a dostatek prostoru pro manipulaci s vozíkem.

Jak lze pomoci lidem s těžkou inkontinencí kromě péče a podpory? Lze jim život nějak ulehčit?

Pacient, který není soběstačný a trpí těžkou inkontinencí, jistě ocení používání vhodných zdravotních pomůcek, které ulehčí hlavně jeho namáhané pokožce.

Rok 2012 je vyhlášený Evropským rokem aktivního stárnutí. A právě využití pomůcek při inkontinenci pomáhá seniorům zůstat nezávislými v každodenním životě a plně se zařadit do společnosti.

autor: Eva Vlastníková, Ordinace.cz


 
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.