Sociální reforma se dotýká celé řady oblastí. K hlavním změnám patří sjednocení administrace a výplaty sociálních dávek na jedno místo (úřady práce), zavedení sociální karty, změny v oblasti rodičovského příspěvku a agregace dávek pro zdravotně handicapované. Reforma řeší také postih nelegálního zaměstnávání a posiluje kontrolní činnosti státu v této oblasti.

Mezi dnes přijatými změnami je i úprava týkající se čerpání rodičovského příspěvku. Nově ho bude moci pobírat rodič dítěte staršího dvou let, i když umístí potomka do některého předškolního zařízení. Dosud byl limit pro pobírání příspěvku stanoven na umístění dítěte na dobu maximálně pěti kalendářních dní v měsíci. Při překročení tohoto limitu přestal mít rodič na příspěvek nárok. Spolu s tímto opatřením bylo přijato také rozvolnění čerpání rodičovského příspěvku (v novele zákona o státní sociální podpoře).

Hlavní změny na podporu rodin s dětmi:

• Možnost volby délky a výše rodičovského příspěvku
• Umožnění umístění dítěte od dvou let věku do jeslí, školky či jiného zařízení bez ztráty nároku na příspěvek
• Možnost výběru délky čerpání příspěvku i pro matky, které se neúčastnily systému sociálního pojištění - postačí účast otce (a naopak)
• Při bezprostředním navázání rodičovské dovolené s dalším následným potomkem bude zachována možnost výběru délky čerpání rodičovského příspěvku

Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka si sice možnost souběhu čerpání rodičovského příspěvku a umístění potomka do předškolního zařízení vyžádá mírné přechodné zvýšení nákladů na dávky státní sociální podpory (0,5 mld. Kč), avšak na druhé straně ekonomická aktivita rodičů bude přínosem mimo jiné pro daňové i pojistné systémy: „U těchto opatření není primárním cílem ušetřit, ale umožnit rodičům snadnější návrat na pracovní trh po rodičovské dovolené. Zákonná úprava umožní rodiči volit délku pobírání rodičovského příspěvku a její výši až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, maximálně do 4 let věku dítěte,“ říká ministr Jaromír Drábek.

Výše rodičovského příspěvku bude limitována pouze výší peněžité pomoci v mateřství, nejvýše však bude činit 11 500 Kč měsíčně. Předkládaný návrh umožňuje měnit výši a tím i dobu pobírání rodičovského příspěvku podle aktuální situace rodiny, a to až do vyčerpání celkové částky. Měnit se bude moci výše příspěvku i v průběhu samotného čerpání. Rodičovské příspěvky, na které vznikl nárok před účinnosti nové právní úpravy, budou moci „přejít“ na novou právní úpravu podle rozhodnutí rodiče.

Cílem návrhu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením je zvýšení adresnosti a efektivnosti dávkové pomoci poskytované osobám se zdravotním handicapem, snížení nákladů na obsluhu dávkových systémů a zvýšení komfortu klienta.

Navrhuje se dosavadní různé dávky, které pomáhají osobám se zdravotním postižením v oblasti mobility, sloučit do jedné měsíčně se opakující peněžité dávky – příspěvku na mobilitu. Dále se zavádí poskytování jednorázové peněžité dávky – příspěvku na zvláštní pomůcku, která bude sloužit na pořízení kompenzačních pomůcek, pořízení motorového vozidla, zvláštních úprav motorového vozidla nebo bytu a na pořízení vodicího psa.

Návrh zákona též upravuje průkazy osob se zdravotním postižením, rozsah výhod poskytovaných podle dosavadní právní úpravy zůstává zachován. Průkaz osoby se zdravotním postižením (průkaz TP, ZTP a ZTP/P) bude součástí karty sociálních systémů a bude vydáván automaticky v souvislosti s rozhodnutím o přiznání příspěvku na péči nebo příspěvku na mobilitu.

„Návrh zákona byl projednáván s Národní radou osob se zdravotním postižením, poskytovateli sociálních služeb, zástupci místních samospráv, Svazem měst a obcí, pracovní skupinou členů výboru pro sociální politiku a dalšími subjekty. Za podstatné považuji, že se nám podařilo shodnout se na znění a zapracování těch připomínek, které zmíněné subjekty považovaly za podstatné,“ říká Jaromír Drábek.

V oblasti zaměstnanosti se MPSV zaměřilo zejména na posílení kontrolních pravomocí inspekce práce tak, aby byla nelegální práce lépe kontrolovatelná a postižitelná. „Novelou zákona o zaměstnanosti také snižujeme administrativní zátěž zaměstnavatelů, nebudou již muset povinně hlásit každé volné pracovní místo,“ uvádí dále ministr.

Odstraňuje se také nesystémovost dosavadní právní úpravy spočívající v tom, že fyzické osoby, které pracují a zároveň se studiem soustavně připravují na své budoucí povolání, nemohou být v případě ztráty zaměstnání evidovány na Úřadu práce a pobírat podporu v nezaměstnanosti. „Praxe ukázala, že takový problém řeší zejména ti, kteří začali studovat již při zaměstnání. Za to, že se jim podařilo skloubit dvě časově náročné aktivity, jsme je vlastně trestali tím, že v případě ztráty zaměstnání neměli nárok na podporu v nezaměstnanosti,“ vysvětluje ministr práce.

Uchazeč evidovaný na úřadu práce déle než dva měsíce, který odmítne nabídku veřejné služby v rozsahu až 20 hodin týdně, bude z evidence vyřazen. Širším zapojením nezaměstnaných do systému veřejné služby se docílí zejména toho, že si nezaměstnaní budou udržovat pracovní návyky a sociální kontakty, čímž zvýší i svou uplatnitelnost na trhu práce.

V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením vedlo MPSV podrobnou diskusi s Národní radou zdravotně postižených a Chartou sociálního podnikání. Účelem těchto jednání bylo zejména zpřesnění navrhované právní úpravy a hledání konsensu v rámci zkvalitnění života zdravotně postižených osob a také zajištění toho, aby byly finanční prostředky vynaložené ze státního rozpočtu vynakládány efektivněji a adresněji. „Novela přináší jasná pravidla zřizování chráněných pracovních míst a poskytování příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, aby se co nejvíce podpořily pracovní příležitosti pro tuto kategorii osob, ale aby se zároveň maximálně zabránilo fiktivnímu zaměstnávání těchto osob,“ vysvětluje ministr práce.

Hana Jendryková